Obec Traplice - Oficiální internetové stránky      

Všechno to začalo už v listopadu nápadem kamarádek z osmičky, které se rozhodly do soutěže Bludišťák přihlásit. S nápadem se svěřily třídní učitelce Evě Haberlandové, která se s nimi okamžitě pro věc nadchla a nabídla pomocnou ruku. Po domluvě s ředitelem školy holky do soutěže přihlásila. V televizi Ostrava, kde se Bludišťák, vědomostní soutěž pro osmáky a deváťáky natáčí, jejich přihlášku zaregistrovali s tím, že mají být trpěliví, je prý hodně zájemců a že se tak za půl roku ozvou. A ozvali. Před čtrnácti dny do školy zavolal produkční, že se má traplické družstvo 7. června dostavit k natáčení. Ve škole nastal ten správný šrumec. Nestává se totiž každý den, aby trapličtí školáci soutěžili v televizním pořadu. Domlouvala se doprava, vybíralo obecenstvo a hlavně dolaďovala konečná sestava družstva. Byla totiž jasná jen ze tří čtvrtin. „Rozhodovaly jsme se, jestli mezi sebe vezmeme kluka, nebo raději přibereme Bětku z vedlejší třídy. Holky mě přehlasovaly, Petr zůstal doma a odjela s námi Bětka, čehož absolutně nelitujeme,“ vysvětluje jedna ze soutěžících, Alena.

 

Výprava, tvořená soutěžním družstvem, učitelským doprovodem Evou Haberlandovou a Alenou Sádlovou, osmáky z obou třída doplněná o členy žákovského parlamentu, vyjela ve středu ráno směr Ostrava. „Díky všem čtyřem starostům spádových obcí Košíky, Jankovice, Traplice a Sušice jsme se nemuseli trmácet vlakem a trolejbusy, protože nám cestu autobusem obce zasponzorují,“ dodává třídní učitelka.

 

Nesmíme zapomenout ani na maskota - velkého plyšového lva, oblečeného do trika s logem školy, kterého děti ze ZŠ Traplice vyhrály ve sběru papíru. Pojmenovaly ho Neřád, takže i družstvo dostalo název Neřádi, což vzbudilo udivení ohlas televizního štábu. Čtyři sličné a inteligentní slečny jako Neřádi?

 

Po příjezdu do ostravského sídla České televize byly soutěžící holky odtrženy od celého zájezdu a pomocnou režisérkou odvedeny do šatny a převlékárny, kde si vybraly barvu kombinéz. Z Aleny, Kačky, Bětky a Dominiky se stalo družstvo modrých. Prošly maskérnou, rájem pro holky, kde měly možnost zblízka si prohlédnout a ohmatat tuny šminek, pudrů a nejrůznějších líčidel, než skončily v šatně, kam po chvíli vtrhl moderátor pořadu Roman s kamerou a osvětlovačem. „Vyzpovídal nás, odkud že jsme to přijely, jaký je název našeho týmu, kdo je kapitán, do jaké kdo chodíme třídy, kolik nám je, jaké máme koníčky atd. Jakmile skončil náš výslech a kameraman, režisér a Roman odešli, měly jsme chvíli volno, které jsme věnovaly důkladnému prozkoumání televizního studia,“ shodují se holky.

 

Seznámily se s protihráči, postupujícím družstvem kluků z Brodku u Prostějova, kteří v minulém kole vyhráli. „Tehdy nás poprvé přepadla větší tréma a tak trošku i strach. Kluci vyhráli minulé kolo, věděli, co je čeká, což nám nahánělo hrůzu,“ chrlí jedna přes druhou čerstvé zážitky.

Nakonec ale kluky takřka nepustily ke slovu a bez jakékoli trémy a s naprostým klidem sbíraly jednoho bludišťáka za druhým. Když došlo na závěrečný, nejtěžší soutěžní úkol - boj o bludišťáky - v učitelkách i obecenstvu trochu zatrnulo. Proti sobě se postavili o hlavu větší kluci a něžné křehotinky z Traplic. Ale i tento úkol dopadl ve prospěch holek. „Šplhaly doslova jako veverky,“ směje se Haberlandová, „byla to týmová práce. Alča s Domčou šplhaly po síti až do pětimetrové výšky, kde sbíraly bludišťáky. Ty pak házely Bětce, která je rychlostí blesku předávala Kačce, aby je připevnila na cílovou síť.

 

„Taky jsem doma trénovala, abych nakonec to zavěšování nezkazila. Mezi stromy na zahradě jsem natáhla lana i s železnou trubkou a zkoušela jsem se na tom udržet a rychle šplhat,“ dodává. Také Dominičin tatínek Jirka nezahálel. Vyrobil pro holky maketu jakoby kulečníkového stolu, na kterém družstvo může při nesoutěžním úkolu ztratit všechny nasbírané bludišťáky. „Většina družstev na tomhle úkolu ztroskotala. Naše holky díky této pomůcce s naprostým klidem posbíraly a na nákupní kupóny proměnily všechny bludišťáky, díky čemuž celému televiznímu štábu vypadávaly oči z důlků. Prý se při soutěži taková týmová spolupráce jen tak nevidí,“ šťastně se usmívá Haberlandová.

 

Při natáčení také byli překvapeni živelností obecenstva, které mávalo transparenty a holky ze všech sil povzbuzovalo. „Byla tam super atmosféra a povzbuzování kamarádů nám moc pomohlo,“ shodují se holky. Všechno zopakovat budou mít možnost 25. září, kdy pojedou ve stejném složení na natáčení postupového kola.

Unavení, ale šťastní se vítězně vraceli do Traplic, kde na ně čekali rodiče, příbuzní, ale i zvědaví spolužáci. Ředitel školy Jindřich Zapletal dokonce vítězné družstvo Neřádů překvapil, když těsně před jejich příjezdem přijel večer do školy a na tabuli napsal obrovskou gratulaci.

I když ze čtyřhodinového středečního natáčení v televizi uvidíte jen půlhodinový sestřih, podvečerní vysílání 25. října si nenechejte utéct.

Dominika Sentlová bydlí v Traplicích. Má ráda zvířata, doma mají dvě kočky, a chodí ke kamarádce jezdit na koni. Mimo jiné ji také baví hip-hopový a funky tanec, kterému se věnuje v uherskohradišťském Dominu. Hodně myslí na staršího bráchu Jakuba, kterému drží pěsti při maturitě. Předpokládá, že půjde na obchodní akademii. Domča si dobrovolně vybrala nelehký úkol, natočit na video šoty soutěžního družstva a představit své spoluhráčky co nejvýstižněji, což se jí podle hodnocení ostatních, skvěle podařilo.

Alena Otrubová z Košíků je holka, která je pro každou legraci a kolem sebe má neustále plno kamarádů. Zamilovala se do koní a ve St. Městě na jízdárně tráví s klisnou Racielou spoustu volného času, stejně jako v žákovském družstvu dobrovolných hasičů na Košíkách. I Alča usilovně prožívá se sestrou Zdenkou maturitní zkoušku. Jednou by chtěla jako ona studovat na obchodní akademii.

Katka Silná z Jankovic je velmi nadaná po sportovní stránce. Už od 8 let hraje fotbal a má talent snad pro každý sport, na který sáhne. Ve fotbale začala nejprve jako členka dívčího mančaftu DFC Compex Otrokovice, teď hraje za TJ Jankovice. „Fotbal jsem začala hrát automaticky. Taťka hraje a když jsem s ním chodila na zápasy i tréninky, sem tam jsem si kopla, pak už jsem normálně s klukama hrávala a když mi vyřídili registračku, bylo to jasné.“ Vyrůstá společně se dvěma mladšími sourozenci, jedenáctiletým Honzou a sedmiletou prvňačkou Markétou. Ráda by studovala střední pedagogickou školu.

Bětka Göbelová z 8.A. je Trapličankou teprve tři roky. S rodiči a starší sestrou Lucií se přistěhovali z Ostravy. Jako jediná věděla, do čeho jde, protože se v rámci dne otevřených dveří do televizního studia byla podívat. Miluje psy, jejím miláčkem je tříletý Parson Jack Russel teriér jménem Aston. Díky lásce ke zvířatům a vědomostech o psech družstvu hned na začátku nasbírala cenné bodíky za těžkou otázku. Jinak se intenzívně věnuje malování, navštěvuje i výtvarku v ZUŠ a do budoucna by se chtěla pokusit o přijímačky na umprumce.